Baňkování 

Baňkování má v dějinách lidstva velmi dlouhou historii, známo je z Afriky, kde se pro baňkování používal kravský roh, hojně se používá v Asijských zemích,  v naší kotlině bylo v minulosti využíváno hlavně v Jižních Čechách, kde se k baňkování používaly keramické hrníčky (mimochodem pro baňkování má angličtina výraz "cupping", tedy "hrnkování". )

Tradičně se používají baňky skleněné. Skleněné baňky používám spíše ve smyslu masáže. Tedy prokrvit velkou plochu - např. zad. Využívám poustup Americké terapeutky paní Jelinek tzv. pyramidovou překládanou masáž. 

Významným efektem je, že zasáhne více do hlubších vrstev svaloviny než klasická masáž. Podtlakem se sval nejen mechanicky protáhne, ale hlavní efekt je, že se z kapilár  "nahrne" glukóza do svalu a tedy sval má dostatek energie na uvolnění a relaxaci. Pro sval je relaxace (dekontrakce napjatých svalových vláken) energeticky nesmírně náročný proces. Tedy baňkováním dáme svalům "najíst" aby měly možnost povolit. 


Využívají se též baňky plastové, kde podtlak vytváří pumpička. Používají se buď lokálně, tam kde není možné z praktických důvodů aplikovat baňky skleněné (předkloktí, šíje...). 

Jejich výhodou je vytvoření velkého podtlaku, můžou se tedy použít (spolu s Dornovou metodou Plus) k ošetření tzv. "zapadlých obratlů". 


Kontraindikace baňkování: léky na ředění krve, onkologická onemocnění kůže